Ve středu 2. listopadu jsme jeli do ZOO v Praze. Už v autobusu jsem si od jedné malé slečny vyslechla: "Jaképak to tam asi bude, když jsou ty Dušičky." Pravda je, že jsme měli objednaný výukový program "Nebojme se strašidel", a tak jsem s úsměvem na rtech čekala, kdy se objeví nějaká záhrobní bytost. Naštěstí místo strašidel jsme se osobně seznámili s gekončíkem Vendelínem, strašilkou, sklípkanem a korálovkou. Dozvěděli jsme se o nich spousta zajímavých věcí a na některá zvířata jsme si mohli i sáhnout. Byl to prostě zážitek. Další akce však na nás ještě čekaly. Lední medvěd nám ukazoval, jak si hraje s pneumatikou (asi taky měnil na zimní), netopýři nám vesele létali nad hlavami (prý si mám dávat pozor, aby mě nepo…..) a sklouznutí na klouzačce také nebylo špatné. Pak nastal pro děti hlavní bod dopoledního programu. Určitě to neuhodnete. Nebyli to ani lachtani ani gorily (ke kterým jsme mimochodem vůbec nedošli:) ani hadi,…. Byly to nákupy. Největší úspěch měl pavouk Milouš nebo svítící sliz. Přemýšlím, jaké zvíře by mohlo podobný sliz vyprodukovat, ale naštěstí si nekoupily sloní trus. Samozřejmě nemohla chybět jízda vláčkem a zadovádění si na hřišti. V té době jsem už byla lehce nervózní ( k těm gorilám opravdu nedojdeme), ale cestou k autobusu jsme si to vynahradili v pavilonu gaviálů a na závěr jsme viděli dvouzoborožce. Děti byly výborné, nikdo se neztratil , a za všechny paní učitelky bych je ráda pochválila. Všichni jsme prožili úžasné dopoledne, ale už jsme před sebou viděli dobrý oběd a teplý autobus. Jen mi vrtá hlavou, na co se budou děti nejvíc těšit při další návštěvě ZOO?